Paleontologové identifikovali nejstaršího dinosaura

18. listopadu 2010 v 19:30 | Fialka |  Novinky

Paleontologové identifikovali embryo nejstaršího známého druhu dinosaura, který žil asi před 190 milióny let. Vajíčka massospondyla obsahující zachovalá embrya byla vykopána v jižní Africe v roce 1976, píše BBC.
Kostra massospondyla nalezená v jižní Africe

Dnes 18:59 - Toronto
Paleontologové v časopise Journal of Vertebrate Paleontology píší, že tento dinosaurus byl předchůdcem obřího, rostlinami se živícího sauropoda. Tato studie také vrhá nové světlo na raný vývoj dinosaurů. Vědci použili embrya k tomu, aby rekonstruovali možný vzhled dinosauřích mláďat.
Při studování zkamenělých vajíček tým vedený profesorem Robertem Reiszem z Univerzity Toronto Mississauga v Kanadě objevil, že embrya jsou nejstarší ze všech, která byla nalezena u obratlovců, kteří kdy žili na Zemi.

"Okno do evoluce dinosaurů"

"Tento projekt otevírá okno do dávné historie a evoluce dinosaurů," říká Reisz. "Prosauropodi jsou první dinosauři, kteří se začali výrazně odlišovat a rychle se stali nejrozšířenější skupinou. Proto je jejich biologie zajímavá, jelikož v mnohém představují úsvit věku dinosaurů," dodává vědec.
Profesoři Robert Reisz a James William Kitching, kteří identifikovali nejstarší embrya dinosaurů, na snímku z roku 2005 v Africe
Profesoři Robert Reisz a James William Kitching, kteří identifikovali nejstarší embrya dinosaurů, na snímku z roku 2005 v Africe.

Massospondylus patřil ke skupině dinosaurů známých jako prosauropodi, což byli předchůdci sauropodů, velkých čtyřnohých dinosaurů s dlouhým krkem.
Při studii malých, 20centimetrových koster, vědci zjistili, že mláďata by měla dlouhé nohy a velké hlavy, byla by proto velmi nemotorná v pohybu. Vyžadovala by proto péči rodičů, což by v tomto případě znamenalo nejstarší nalezený důkaz takové péče v historii paleontologických vykopávek.
 

Velociraptor

16. listopadu 2010 v 17:52 | Fialka |  Masožravci

Areál a doba rozšíření

Tento malý teropod žil ve svrchní křídě (?santon, kampán), asi před 80-70 miliony let na území dnešního Mongolska. Jeho pozůstatky jako první objevil a popsal známý americký
paleontolog
Henry Fairfield Osborn v roce 1924.


Popis

Velociraptor byl jen asi 1,8-2,1 metru dlouhý a zaživa vážil kolem 20 kilogramů. Výškou hřbetu nepřesáhl zhruba 80 cm, dosahoval tedy velikosti statného psa. Byl každopádně podstatně menší, než jak je zpodobňován například ve filmu Jurský park (tam velikostně odpovídal spíše rodu Deinonychus). Měl drobné ostré zuby a "srpovitý" dráp na noze o délce kolem 6 cm. Alespoň na části těla byl nepochybně opeřený (paže). Velociraptor pravděpodobně žil a lovil v menších smečkách, zabíjel malé a středně velké obratlovce a mláďata jiných dinosaurů, např. tehdy hojného rohatého dinosaura druhu Protoceratops andrewsi. Mnohem větším příbuzným velociraptora byl napříkladUtahraptor objevený v USA.


V populární kultuře

Tento dinosaurus je známý především díky své záporné "roli" dravého zabijáka ve velkofilmu Jurský park z roku 1993 (i jeho dvou pokračování). V tomto filmu byl velociraptor ve svých charakteristikách prezentován dosti přehnaně (dvakrát větší než ve skutečnosti, neuvěřitelně inteligentní, s nekonečným apetitem). Důvodem je prostá skutečnost, že filmový velociraptor byl vytvořen podle svého severoamerického příbuzného, mohutnějšího rodu Deinonychus (v době natáčení filmu panovala mezi některými vědci domněnka, že se jedná o stejný rod). Objevuje se také například v pseudo-dokumentárním cyklu Dinosaur Planet z roku 2003.


Unikátní objev

V roce 1971 objevila skupina polsko-mongolských paleontologů dvě do sebe zaklesnuté kostry dinosaurů - právě velociraptora a býložravého protoceratopse. Jde o unikátní nález dinosaurů, zachovaných a pohřbených v momentě vzájemného souboje. Jde o doklad predátorského chování velociraptorů i jiných dromeosauridů. Podobný nález byl oznámen roku 2010 a sestává z fragmentárních pozůstatků protoceratopse s jasně patrnými stopami po zubech velociraptora. Dravec zde zřejmě hodoval na mršině protoceratopse a ztratil dva své zuby, rovněž dochované jako zkamenělin.


Opeření

V roce 2007 byla publikována studie, která dokazuje přítomnost pernatého pokryvu těla u tohoto dinosaura. Na základě "úchytů" na kostech je jisté, že tito dinosauři byli alespoň na končetinách vybaveni pernatým integumentem. Ze studie loketní kosti vyplývá, že mohl mít 14 loketních letek. Je to potvrzení toho, co se již dlouhou dobu předpokládalo.

Nový druh

Dlouho byl znám pouze jeden druh velociraptora (V. mongoliensis). V roce 1999 bylo však belgicko-čínskou expedicí získáno množství lebečního materiálu, patřícího zjevně jinému druhu rodu Velociraptor. V roce 2008 byl na základě tohoto nálezu popsán nový druh velociraptora, Velociraptor osmolskae z oblasti Vnitřního Mongolska (souvrství Bayan MandahuČína)


Oviraptor

16. listopadu 2010 v 17:29 | Fialka |  Masožravci
Oviraptor ("zloděj vajec") byl přibližně 2 m dlouhý a kolem 33 kg vážicí, opeřený dinosaurus, zástupce čeledi
Oviraptoridae. Žil před 85 až 75 milióny let na území dnešní centrální Asie. Je známý z pozůstatků jednoho druhu O. philoceratops. K tomuto rodu byl sice původně přiřazen i Oviraptor mongoliensis, ten byl však později přeřazen pod nový rod Rinchenia. Byla také nalezena zkamenělá hnízda a embrya.
Oviraptor disponoval krátkou a vysokou hlavou se zvláštně tvarovaným zobákem a velkými drápy předních končetin. Zobák nebyl jedinou zvláštností jeho lebky. Měl kostěný hřeben na hlavě a z patra mu rostly do dutiny ústní dva kostěné výrůstky.
Většina vyobrazení oviraptora je založená na pozůstatcích rodu Citipati.
Podle prvního nálezu (pozůstatky oviraptora ležely v blízkosti hnízda protoceratopse) se předpokládalo, že se živil vejci ostatních dinosaurů. Po přezkoumání v 90. letech se zjistilo, že hnízdo bylo oviraptoří. Další nálezy potvrdily, že samice svoje hnízda před nepřáteli chránily. Dnes je předpoklad, že se živili měkkýši, zejména vodními, kterým dokázali silným zobákem lehce rozlomit schránky. Není však vyloučené, že se vejci ostatních dinosaurů přiživovali.

 


Jej :D

16. listopadu 2010 v 17:25 | Fialka
Vidím, že tady moc nechodím, ale zlepším se :D Já jsem fakt na tento blog zapoměla...

Alectrosaurus

24. října 2010 v 11:40 | Fialka |  Masožravci
Alectrosaurus ("samotářský ještěr") byl rodem teropodního dinosaura z nadčeledi tyrannosauroidů. Tento dvounohý dravec žil ve svrchní křídě asi před 83-74 miliony let na území dnešního Mongolska a Číny. Tělesnými proporcemi se značně podobal svému příbuznému tyrannosaurovi, byl však podstatně menší (délka asi do 5 metrů).

Jediný známý druh A. olseni byl pojmenován podle George Olsena, který v roce 1923 objevil první fosílie alektrosaura během slavných amerických expedic do pouště Gobi. Holotyp (AMNH 6554) je tvořen částí kostry zadní končetiny, pocházející ze souvrství Iren Dabasu (dnes území Vnitřního Mongolska - Číny). V poslední době bylo údajně objeveno množství nového materiálu, který snad mohl patřit také tomuto rodu (dosud však nebyl popsán).


Aerosteon

24. října 2010 v 11:22 | Fialka |  Masožravci
Aerosteon je rodem mohutného dravého teropodního dinosaura, žijícího v období svrchní křídy (asi před 85 miliony let) na území dnešní Argentiny. Tento allosauroid byl až kolem 9 metrů dlouhý a jeho fosilní kosti vykazují přítomnost dutin a pozůstatků respiratorního systému, nápadně podobného ptačímu (pravděpodobnost přítomnosti vzdušných vaků). Dutiny byly u tohoto teropoda objeveny také v sáňkové kosti (furkule) a kosti kyčelní (iliu).
Unikátní fosílie byla objevena již v roce 1996. Popis však přišel až v roce 2008, a jeho autorem je známý americký paelontolog Dr. Sereno s kolegy. Nález představuje další nepřímý důkaz blízké příbuznosti dinosaurů a jejich evolučních potomků ptáků.



Kam dál